Slavní rodáci II - Hraběnka Berta Kinská
- pavelexner
- 15. 12. 2024
- Minut čtení: 3
1. dubna 1890 odeslal Alfred Nobel z Paříže dopis tohoto znění: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo. Praví se, že existuje 2000 různých jazyků – je to o 1999 víc, než je nutné … překlad Vaší vynikající knihy by ovšem neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována… Váš jednou provždy a ještě víc Alfred Nobel.“ Adresátkou byla hraběnka Berta Kinská, publicistka a spisovatelka, na jejíž knihu „Odzbrojte!“ takto Alfred Nobel reagoval. Berta, v té době již nosící manželovo jméno von Suttner, napsala knihu německy (tedy v originále „Die Waffen nieder“) v roce 1889, český překlad inicioval až Vojta Náprstek o sedm let později. Snad proto, že si vzala Rakušáka a psala německy, je v Čechách její památka téměř zapomenuta. V Evropě však jsou po ní pojmenovány ulice a náměstí a její portrét najdete na dvoueurové minci.
V Praze nicméně máme alespoň její pamětní desku na Staroměstském Náměstí na paláci Kinských, kde Berta žila po svém narození a také ji máme na známce. Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova se narodila 9. Června 1843 v domě na rohu Vodičkovy ulice a ulice V Jámě na Novém Městě. Jejím otcem byl polní podmaršál hrabě František Josef Kinský a matkou Vilemína Körnerová. Otec však Bertě zemřel několik měsíců předtím, než se narodila a zanechal manželku a dceru v nepříliš dobré finanční situaci. V Praze proto Berta s maminou dlouho nepobyly a odešly k otcovu příteli hraběti Fürstenbergovi do Brna. Zde se pak Bertě dostalo dobrého vzdělání a naučila se, vedle rodné češtiny a němčiny i francouzsky, anglicky a italsky.
Zásadní pro její život byl ale až odchod k tetě do Vídně, kde pak z existenčních důvodů přijala místo guvernantky v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera. Vyučovala jeho čtyři dcery jazykům a hudbě. A zde dojde k zápletce, jak z červené knihovny: chudá hraběnka se zamiluje do syna bohatého kapitalisty. A samozřejmě rodiče bohatého synáčka jsou proti. A tak chudák Berta dostává výpověď. A to dost neomaleným způsobem, kdy jí matinka von Suttnerová podá noviny s inzeráty na volná místa. Obávám se, že to asi příliš nepřispělo k dobrým vztahům mezi pozdější snachou a tchýní. Ale všechno špatné je k něčemu dobré. Berta si inzeráty prohlédne a vybere si jeden zajímavý. Jistý inženýr v Paříži hledal asistentku. Tím inženýrem nebyl nikdo jiný než Alfréd Nobel, vynálezce dynamitu. A Berta odjíždí do Paříže a stává se Nobelovou asistentkou. A červená knihovna pokračuje. Alfréd se do své vzdělané a pohledné asistentky zamiluje, ta však stále v srdci chová svého Artura a Nobelovu lásku neopětuje. Nicméně se stanou natrvalo nejlepšími přáteli (jak je ostatně cítit i z úvodu citovaného dopisu).
Berta se vrací do Vídně a zde si v červnu 1876 tajně bere svého milovaného Artura a odjíždějí spolu do Gruzie, k Bertině přítelkyni kněžně Jekatěrině Dadiani. Ve finanční podporu rozzlobených Suttnerů samozřejmě doufat nemohou, a tak si novomanželé vydělávají vyučováním ve šlechtických rodinách, psaním článků do berlínských a vídeňských novin. A také oba pracují ve vojenských lazaretech během právě probíhající Rusko – Turecké války. A právě to přináší zásadní zvrat v Bertině životě. Utrpení, které válka přináší, je pro Bertu zlo, proti kterému je třeba něco dělat. V roce 1885 se oba vrací do Vídně a dochází k usmíření s rodinou, když Suttnerovi konečně vezmou českou hraběnku na milost. A Berta začíná psát svoje stěžejní dílo Odzbrojte! Jako dobrá znalkyně historie zde popisuje dění na Královéhradecku bezprostředně po děsivé bitvě u Hradce Králové roku 1866. Román ihned vyvolá rozruch a z Berty se rázem stává čelní představitelka světového mírového hnutí.
Berta se stává předsedkyní Rakouské mírové společnosti, zakládá italskou Mírovou společnost Benátky. V Římě je zvolena viceprezidentskou Mezinárodního mírového byra. Stojí za vznikem Stálého rozhodčího soudu v Haagu. Schází se s významnými politickými představiteli své doby, ať už to byl rakouský císař František Josef II. nebo americký prezident Theodore Roosevelte. Mnoho přátel však má i mezi Čechy, například Jaroslava Vrchlického, Svatopluka Čecha nebo T.G.Masaryka. Snaží se o ustavení české sekce Mírové společnosti, když si poněkud naivně představuje, že společný pacifismus překlene rozpory mezi Čechy a Němci. Její snaha zde však byla neúspěšná, nutno říci, že zejména pro nepochopení z německé strany.
A co Alfréd Nobel? 7. Ledna 1893 píše Bertě dopis, v němž naznačuje, že hodlá založit fond, ze kterého budou vypláceny ceny vědcům a lékařům. Ale že také míní zřídit cenu pro toho, kdo se nějak zasloužil o světový mír a porozumění mezi národy. Slavná Nobelova cena je pak skutečně zřízena po Nobelově smrti roku 1896 na základě závěti a velký vliv na jeho rozhodnutí se všeobecně připisuje právě hraběnce Bertě von Suttner Kinské.
Berta sama cenu získala roku 1905 a převzala ji v Oslu 18. dubna 1906.
Bertin manžel Artur zemřel již roku 1902 a ona sama pak krátce před vypuknutím první světové války 20. června 1914 ve Vídni. Její proroctví, že „příští válka bude mnohem strašnější než kterákoli z předchozích“ se vyplnilo beze zbytku.